Energie v tomto období je nejteplejší, nejaktivnější, jdoucí do všech stran. Nejaktivnějším orgánem tohoto období je srdce. Našim přístupem ho můžeme buď přirozeně posílít nebo naopak zatížit. Nadbytečné zahřívání pomocí jídla zevnitř v období největší horké přírodní aktivity může znamenat velkou a mnohdy až smrtící zátěž pro tento orgán.Množství tuku a živočišné stravy je v tomto období menší. Část zeleniny stále připravujeme na tuku, část bez něj. V létě prakticky nesmažíme nebo jen velmi zřídka a rozhodně ne v horkých dnech. Zeleninu připravujeme tepelně jen krátce, vzrůstá poměr syrové zeleniny. Denním doplňkem jídla jsou presované či syrové saláty, které připravujeme z jemnějších druhů zelenin a doplňujeme zeleninou krátce kvašenou. Podíl kořenové zeleniny je nižší než v ostatních ročních období a také nižší než jiné druhy zelenin. Hodně používáme naťovou zeleninu - všechny druhy natí (do vývarů nebo jiných složek stravy). Z obilovin dáváme přednost kukuřici a dlouhozrnné rýži natural. Jáhly a pohanku zařazujeme ve dnech, kdy je spíš zima a kombinujeme je s rýží nebo kukuřicí. Luštěninu podáváme denně v kombinaci s obilovinou v menším množství než v zimě. Častěji zařazujeme tofu, tempeh a čočku (zvlášť červenou). Restujeme a dusíme jen krátce (prakticky nepečeme), často používáme krátké blanšírování. Potrava je lehká, málo zahuštěná a hodně barevná.
Zdroj: Radost ze zdravých dětí, Vladimíra Strnadelová - Jan Zerzán