Hlavní zásady pro využití a zpracování divokých zelenin
- Podrobnosti
- Nadřazená kategorie: ROOT
- Kategorie: Divoké zeleniny
Několik rad, jak používat divokou zeleninu.
- Nevyužívat je pokud možno na pitné kůry
- Používat raději jen jeden druh, nejvýše dva
- Druhy střídat – kozí noha (neboli husí packa), lopuch, mochna husí, mrkev divoká, ohnice rolní, pampeliška, ptačinec žabinec, řeřišnice luční (potočnice lékařská), sedmikráska,pažitka domácí a také popenec břečťanovitý a všem známá kopřiva
- Zpracovávat společně s některou chuťově jemnou pěstovanou zeleninou
- Neopakovat tentýž druh po několik za sebou jdoucích dnů
- Pokud se ke konzumaci berou listy, pak vždy jen mladé a čerstvé
- Vodu po blanšírování nebo spařování vylévat
- Blanšírovat nebo spařovat všechny druhy chuťově výrazné
- Chuťově velmi výrazné divoké zeleniny nesolit, ale raději použít pastu miso nebo sojovou omáčku shoyu
- Pasta miso zjemní chuť, otupí příliš rychlé, agresivní působení a dodá další vhodné doplňující minerály
- Přidá velmi dobře a rychle stravitelné bílkoviny
- Konzumujeme zhruba jednu lžíci upravených divokých zelenin denně
- Využíváme také kořeny divokých zelenin, na kterých si naši dávní předci hodně zakládali
- Pokud nemáme s divokými zeleninami moc zkušeností, upřednostníme druhy neutrálních chutí, hořkých a nahořklých chutí a nám nejznámějších
- Divoké zeleniny nejsou potrava, ale její doplněk pro posílení, povzbuzení, přírodní forma dobře využitelných minerálů, stopových prvků a vitamínů