Informace

Léto

Fotografie 0016Energie v tomto období je nejteplejší, nejaktivnější, jdoucí do všech stran. Nejaktivnějším orgánem tohoto období je srdce. Našim přístupem ho můžeme buď přirozeně posílít nebo naopak zatížit. Nadbytečné zahřívání pomocí jídla zevnitř v období největší horké přírodní aktivity může znamenat velkou a mnohdy až smrtící zátěž pro tento orgán.Množství tuku a živočišné stravy je v tomto období menší. Část zeleniny stále připravujeme na tuku, část bez něj. V létě prakticky nesmažíme nebo jen velmi zřídka a rozhodně ne v horkých dnech. Zeleninu připravujeme tepelně jen krátce, vzrůstá poměr syrové zeleniny. Denním doplňkem jídla jsou presované či syrové saláty, které připravujeme z jemnějších druhů zelenin a doplňujeme zeleninou krátce kvašenou. Podíl kořenové zeleniny je nižší než v ostatních ročních období a také nižší než jiné druhy zelenin. Hodně používáme naťovou zeleninu - všechny druhy natí (do vývarů nebo jiných složek stravy). Z obilovin dáváme přednost kukuřici a dlouhozrnné rýži natural. Jáhly a pohanku zařazujeme ve dnech, kdy je spíš zima a kombinujeme je s rýží nebo kukuřicí. Luštěninu podáváme denně v kombinaci s obilovinou v menším množství než v zimě. Častěji zařazujeme tofu, tempeh a čočku (zvlášť červenou). Restujeme a dusíme jen krátce (prakticky nepečeme), často používáme krátké blanšírování. Potrava je lehká, málo zahuštěná a hodně barevná.
Zdroj: Radost ze zdravých dětí, Vladimíra Strnadelová - Jan Zerzán

Dobrá zpráva! Obiloviny bez obalu...

Také byste rádi nakupovali alespoň něco bez obalu a přispěli tak ke snížení množství plastů, které denně lidstvo produkuje? Nabízíme Vám možnost nakoupit v naší prodejně obiloviny (jáhly, čirok, ječmenné kroupy, pšeničný bulgur, jasmínovou bílou rýži, naturální rýži dlouhou i kulatou)

v bio kvalitě za zvýhodněnou cenu v množství od 1 kg do Vašich nádob nebo sáčků.

FotkyFoto 4411047 M

Jaro

FotkyFoto 9654894 SPříroda se budí, enegie stoupá, jde nahoru, vše je zelené, křehké a pružné. Stejný energetický náboj jako jaro mají naše játra, která jsou v tomto období na vrcholu a nejvíc se také očišťují. Jaro bylo vždy obdobím očisty - půstu. Je nezbytné, abychom ubrali tuku, snížili jeho podíl ve stravě. Nedáváme ho do všech složek stravy, část zeleniny však stále na tuku připravujeme. Zvýšíme podíl zeleniny, zvláště zelené (naťová zelenina). Občas můžeme přidat menší množství naklíčených luštěnin. Lehce zvýšíme podíl syrové zeleniny, podáváme více krátce blanšírovaného salátu a zvyšujeme i podíl krátce kvašené zeleniny. Zařazujeme také divokou zeleninu - kopřivy, pampelišky, sedmikrásky, podběl, bršlici a další. Podáváme je syrové nebo krátce tepelně upravené. Ubíráme pohanku a postupně začneme zařazovat kukuřici, podíl obou obilovin je zhruba 1:1. Nejvíce používáme rýži, začneme nahrazovat kulatou dlouhozrnnou. Obecně je strava odlehčená a konzumuje se v menším množství.

Zdroj: Radost ze zdravých dětí, Vladimíra Strnadelová - Jan Zerzán

Podzim

Sem počítáme již pozdní léto a následný podzim. V pozdním létě vládnou trávicí orgány - žaludek, slezina a slinivka břišní. Podzim je pak doménou plic. V tomto období vytváříme zásoby na zimu, a to jak v našich spížích a sklepech, tak v našem těle. Neměli bychom však zatížit naše zažívání nevhodnou stravou, neboť pak vznikají přebytky, které se usazují v plicích, což může mít za následek nemoci tohoto orgánu v podzimních a zimních měsících.

Číst dál: Podzim

Rozhovor s Jaroslavem Duškem

Drahuška:
,,Musím říct, že mi běhal mráz po zádech a jako když mluví ze mě. Ono to takhle opravdu je. Nic nehledat, nic nechtít, nic nesoudit a nehodnotit, nechat vše volně plynout, otevřít srdce a žít... Bez pravidel, znásilňování sebe sama, čili být sama sebou - jak prosté, jednoduché a přesto někdy vzdálené... Pořád někde něco hledáme, na něco čekáme a ono je to tady a teď a jsme to jenom a jenom my... Rozhovor 

 

Zima

S nástupem nejchladnějšího a nejvlhčího období roku je třeba změnit šatník, ale i jídelníček. Zima patří k energii vody a voda odpovídá energii ledvin. Tento orgán je celou zimu na vrcholu svých sil, a proto je zranitelný, a to jak chladem, tak naším zacházením s energií, kterou tělu stravou denně dodáváme. V zimě organismus šetří a regeneruje své síly. 

Zima je obdobím, kdy přirozeně používáme nejvíce tuku a kdy si můžeme dovolit relativně nejvíce živočišných produktů. Můžeme více fritovat, ale jen tehdy, pokud nás neomezuje žádné závažné onemocnění. Protože tuku používáme relativně více, je třeba zařadit i ty složky potravy, které umožňují tuk zpracovat, např. ředkve. Zeleninu jíme sice denně, ale je jí méně než v jiných ročních obdobích. Největší procento tvoří zelenina s jangovým potenciálem, tedy kořenová, ale i kulatá, jako dýně a zelí. Syrovou zeleninu jíme zřídka. Nezapomínáme také na zelenou zeleninu. Dáme prostor i natím, např. petrželové, cibulové. Také naklíčenou řeřichu či vojtěšku zařazujeme do zimního jídelníčku, do horké polévky či zeleninové omáčky. Kvašená zelenina je nezbytným a nutným zdrojem vitamínů a enzymů, je součástí každodenního jídelníčku. Přednost má zelenina dlouho kvašená, například kvašené zelí. Z obilí nešetříme pohankou, ovsem a ječmenem, ale i kulatá rýže je na zimu tím pravým. Jáhly vzhledemm ke svému jangovému charakteru rozhodně nezanedbáváme. Luštěniny tvoří v zimě větší část talíře. Zařazujeme častěji fazole, ponejvíce adzuki, které dodávají ledvinám sílu. Tofu je na jídelníčku v nižším procentu než v létě a také je více v pečené formě. 

Prodlužujeme dobu tepelné úpravy, dělají se dlouhé vývary, čímž teplo zabudováváme spolu s minerály do organismu. Také pečení je poměrně častou úpravou. Všeobecně - v zimě při úpravě jídla přidáváme tepla, sílu, tlaku a prodlužujeme délku přípravy. Zdroj: Radost ze zdravých dětí - Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán

FotkyFoto 24028261 S

Makrobiotika očima MUDr. Vladimíry Strnadelové

Možná by Vás mohlo zajímat, že Bioteta při svém vaření vychází z principů makrobiotiky. MUDr. Strnadelová, autorka knihy Radost ze zdravých dětí, o které Drahuška říká, že je to taková její bible :-), vysvětluje základy makrobiotiky zde:

Makrobiotika

Co všechno lze změnit (nejen) na jaře

Každé jaro přináší něco nového. Všechno se probouzí a člověk najednou cítí, jako by se v něm také probouzela po dlouhé zimě zvláštní touha a síla. Stejně jako se příroda každé jaro zrodí do krásného zeleného šatu i my lidé odhazujeme zimní šaty a chceme už už šatník jarní. Najednou chceme být krásnější, štíhlejší, zdravější, spokojenější...

A proč to tedy pro tentokrát nezkusit nejen šatníkem, ale i změnou jídelníčku. Změnou malou, postupnou, ale trvalou. Zapomenout jednou pro vždy na všechny diety, které nám přikazují, zakazují, nařizují...

A jak a kde můžeme začít?

Číst dál: Co všechno lze změnit (nejen) na jaře

Kešu ořechy

Obsahují vitamíny skupiny B, D, E a hodně kyseliny listové, velké množství nenasycených mastných kyselin. Mají nejvyšší obsahu hořčíku ze všech ořechů a semen vůbec. Mají ta-ké hodně železa, draslíku, zinku a  fosforu. Vysoké množství karoteoidů působí léčivě na kůži, sliznice a oči. Jsou vhodné při časté nervozitě, podrážděnosti, depresích a také při slabosti a únavě.

Para ořechy

Jsou jedním z nejbohatších zdrojů selenu, antioxidantu, který povzbuzuje činnost protilátek imunitního systému. Obsahují mnoho vitamínu E, který je spolu se selenem nejúčinnějším posilovač obranyschopnosti organismu. Dále jsou zdrojem vitamínů B1, E, H, vápníku, železa, hořčíku, zinku ad. Působí protirakovinně, antivirově, protizá-nětlivě, prospívají srdci.