Vaříme Vám jinak, jíte zdravě

prodejna zdravé výživy & jídelna

Informace

S nástupem nejchladnějšího a nejvlhčího období roku je třeba změnit šatník, ale i jídelníček. Zima patří k energii vody a voda odpovídá energii ledvin. Tento orgán je celou zimu na vrcholu svých sil, a proto je zranitelný, a to jak chladem, tak naším zacházením s energií, kterou tělu stravou denně dodáváme. V zimě organismus šetří a regeneruje své síly. 

Zima je obdobím, kdy přirozeně používáme nejvíce tuku a kdy si můžeme dovolit relativně nejvíce živočišných produktů. Můžeme více fritovat, ale jen tehdy, pokud nás neomezuje žádné závažné onemocnění. Protože tuku používáme relativně více, je třeba zařadit i ty složky potravy, které umožňují tuk zpracovat, např. ředkve. Zeleninu jíme sice denně, ale je jí méně než v jiných ročních obdobích. Největší procento tvoří zelenina s jangovým potenciálem, tedy kořenová, ale i kulatá, jako dýně a zelí. Syrovou zeleninu jíme zřídka. Nezapomínáme také na zelenou zeleninu. Dáme prostor i natím, např. petrželové, cibulové. Také naklíčenou řeřichu či vojtěšku zařazujeme do zimního jídelníčku, do horké polévky či zeleninové omáčky. Kvašená zelenina je nezbytným a nutným zdrojem vitamínů a enzymů, je součástí každodenního jídelníčku. Přednost má zelenina dlouho kvašená, například kvašené zelí. Z obilí nešetříme pohankou, ovsem a ječmenem, ale i kulatá rýže je na zimu tím pravým. Jáhly vzhledemm ke svému jangovému charakteru rozhodně nezanedbáváme. Luštěniny tvoří v zimě větší část talíře. Zařazujeme častěji fazole, ponejvíce adzuki, které dodávají ledvinám sílu. Tofu je na jídelníčku v nižším procentu než v létě a také je více v pečené formě. 

Prodlužujeme dobu tepelné úpravy, dělají se dlouhé vývary, čímž teplo zabudováváme spolu s minerály do organismu. Také pečení je poměrně častou úpravou. Všeobecně - v zimě při úpravě jídla přidáváme tepla, sílu, tlaku a prodlužujeme délku přípravy.

Zdroj: Radost ze zdravých dětí - Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán

Možná by Vás mohlo zajímat, že Bioteta při svém vaření vychází z principů makrobiotiky. MUDr. Strnadelová, autorka knihy Radost ze zdravých dětí, o které Drahuška říká, že je to taková její bible :-), vysvětluje základy makrobiotiky zde:

Makrobiotika

Každé jaro přináší něco nového. Všechno se probouzí a člověk najednou cítí, jako by se v něm také probouzela po dlouhé zimě zvláštní touha a síla. Stejně jako se příroda každé jaro zrodí do krásného zeleného šatu i my lidé odhazujeme zimní šaty a chceme už už šatník jarní. Najednou chceme být krásnější, štíhlejší, zdravější, spokojenější...

A proč to tedy pro tentokrát nezkusit nejen šatníkem, ale i změnou jídelníčku. Změnou malou, postupnou, ale trvalou. Zapomenout jednou pro vždy na všechny diety, které nám přikazují, zakazují, nařizují...

A jak a kde můžeme začít?

Číst dál: Co všechno lze změnit (nejen) na jaře

Obsahují vitamíny skupiny B, D, E a hodně kyseliny listové, velké množství nenasycených mastných kyselin. Mají nejvyšší obsahu hořčíku ze všech ořechů a semen vůbec. Mají ta-ké hodně železa, draslíku, zinku a  fosforu. Vysoké množství karoteoidů působí léčivě na kůži, sliznice a oči. Jsou vhodné při časté nervozitě, podrážděnosti, depresích a také při slabosti a únavě.

Jsou jedním z nejbohatších zdrojů selenu, antioxidantu, který povzbuzuje činnost protilátek imunitního systému. Obsahují mnoho vitamínu E, který je spolu se selenem nejúčinnějším posilovač obranyschopnosti organismu. Dále jsou zdrojem vitamínů B1, E, H, vápníku, železa, hořčíku, zinku ad. Působí protirakovinně, antivirově, protizá-nětlivě, prospívají srdci.

Jsou nabité živinami. Patří mezi nejzdravější potraviny. Obsahují vitamíny skupiny B, E, H, kyselinu listovou, vápník, měď, jod, železo, mangan, horčík, fosfor, draslík, selen, zinek a také omega 3, 6, 9 nenasycené mastné kyseliny. Blahodárné účinky: protirakovinné, protizánětlivé, antioxidační, detoxikační, prospívající srdci, pleti, mozkové činnosti a imunitě, udržování hladinu cukru v krvi.

Zvýšená spotřeba rafinovaných potravin, cukru, masa a mléčných výrobků vede k prudkému nárůstu zažívacích a vyprazdňovacích potíží. Běžná strava je hluboko pod normálem denního přijmu potřebného množství vlákniny. Díky nedostatečnému přijmu vlákniny trpí lidé potížemi trávicího traktu, které začínají zubním kazem, zácpou a končí třeba rakovinou tlustého střeba, kde Česká republika zaujímá přední místo ve světě.

Číst dál: O vláknině

Možná nevíte, že tolik oblíbené brambory a také rajčata obsahují solanin, což je steroidní dusíkatá látka s jedovatými účinky. Solanin je příbuzný nikotinu a kofeinu. Neblaze působí na zažívací a nervový systém. Hraje také nemalou roli při výskytu artritidy a zánětu kloubů. Rajčata a brambory oslabují činnost střev. Výrazný konzum brambor způsobuje zanášení a zvápenatění celých částí těla a tím následně omezuje hybnost všech kloubů v těle. Vysoký obsah vody a draslíku oslabuje výrazně ledviny a jejich filtrační činnost. To způsobuje otoky a záněty kloubů. Brambory mají také vysoký obsah cukru.

Je vynikajícím potravinovým doplňkem. Regeneruje střevo, podporuje růst střevní mikroflóry, udržuje rovnovážné složení žaludečních šťáv, zlepšuje trávení, napomáhá udržení acidobazické rovnováhy, posiluje imunitu, podporuje krvetvorbu, má antitoxické a povzbuzující účinky. Působí nejlépe, jíme-li ji v malém množství denně, tj. 2x - 3x denně 1 - 2 lžíce jako zeleninovou přílohu, nejlépe jako přílohu k jídlu či jakou součást salátu. 

Recept na výrobu vlastní kvašené zeleniny najdete zde: Pickles

Otevírací doba:

Pondělí: 9.00–17.00
Úterý: 9.00–17.00
Středa: 9.00–17.00
Čtvrtek: 9.00–17.00
Pátek: 9.00–17.00
Sobota: 9.00–11.30
Neděle: Zavřeno

ROZVOZ JÍDEL:

Horšovský Týn a Domažlice

více zde: obědy

Jen jednu radost radostnou člověk ve světě sklízí a to radost z radosti cizí.