Jak začít?

Podrobnosti
Nadřazená kategorie: ROOT
Kategorie: Informace

Milé "bioneteřinky", milí "biosynovci";-), Drahuška pro Vás připravila návod, jak začít se změnou jídelníčku...

Zařadit do jídelníčku naší domácí zeleninu :

zelí, cibuli, mrkev, petržel, pórek, kedluben, dýni Hokaido, ředkvičky, bílou ředkvev Daikon, kapustu, vodnici, tuřín, čínské zelí, ledový salát, cibuli šalotka, celer, naťový celer, květák, brokolici, růžičkovou kapustu, pastiňák, zelené saláty, červená řepa, rukola a omezit rajčata, papriky, okurky.
Jak zeleninu upravit, aby nás zezásadila a nepřekyselovala:

1) Úprava na páře a na vodě
Do kastrůlku dáme trochu vody, špetičku mořské soli, pařáček a zeleninu nakrájenou na malé kousky na něj vložíme a napařujeme 10-12 minut, můžeme zkusit měkkost a 2-3 minuty přidat nebo ubrat. V létě můžeme napařovat bez pařáčku, rovnou na trošce vody se špetkou soli. Napařujeme vždy 1-2-3 druhy, napařenou zeleninu zchladíme pod studenou vodou, pokud nejdeme jíst hned, aby se var zastavil, můžeme ji zastříknout umeoctem a podáváme ihned, ale nejdéle je potřeba tuto zeleninu sníst v průběhu 2 hodin, jinak překyseluje, protože zoxiduje. Až se chutě vyčistí, bude nám zeleninka chutnat i nezastříknutá. Máme-li ráno miso polévku s 2-3 druhy zeleniny, pak postačí napařit jeden druh. Podle chuti, nálady, času a také podle stavu v ledničce.
Konzumuje alespoň jednou denně, lépe však 2x.

Příklady kombinace zeleniny na napařování :
mrkev - zelí
mrkev - dýně - pórek
čínské zelí - mrkev - kedluben
mrkev - ředkvička
ředkev Daikon
brokolice – mrkev - kedluben
dýně Hokaido – od pozdního léta až do Vánoc může denně být na talíři

Zeleninu je také možné upravit povařením – to je blanšírováním.
Do kastrůlku dáme vodu, špetičku mořské soli, přivedeme k varu, vhodíme zeleninu na větší kousky a dle druhu zeleniny vaříme – brokolici stačí 3 min., mrkev, zelí, kedluben 4-5 min atd.
Důležité je tuto zeleninu okamžitě po vyjmutí z hrnce zchladit - dát na chvilku do studené vody a pak nakrájet na menší kousky.
Také si jí můžeme zastříknout umeoctem, to hlavně ti, kteří začínají a připadá jim, že zelenina nemá žádnou chuť. Blanšírovaná zelenina by měla být uvnitř ještě křupavá.

2) Saláty
Připravené se solí nebo umeoctem (tzv. krátkodobě kvašená zelenina), případně s přidanou jablečnou šťávou – 2x denně k hlavnímu jídlu nebo jako svačinka do práce.
Čínské zelí na drobno nakrájíme, najemno nastrouháme mrkev. Přidáme umeocet (kdo má rád sladkou chuť výraznější, přidá ještě jablečnou šťávu), promícháme a necháme alespoň ½ hodinky odležet, lépe je dát zelenině na odležení 2 hodinky (případně 3). Umeocet naruší vlákninu zeleniny a ta je pak pro nás stravitelnější (proběhne krátké mléčné kvašení). Salátu je možné si připravit víc, po 2 hod. kvašení ho dáme do sklenice a do ledničky a tak ho můžeme jíst na svačinu nebo k hlavnímu jídlu po dobu 2-3 dnů. Dáme-li do salátu blanšírovanou zeleninu, salát by se měl týž den sníst.

Místo umeoctu můžeme použít kvalitní mořskou sůl a postup je stejný. Je dobré také zeleninový salát zatížit talířkem a sklenicí vody nebo těžkým hmoždířem, tím se kvašení ještě podpoří a my máme dobrý lisovaný salát.
Občas lze do salátu přidat tofunézu pro zpestření, cibuli, zázvorovou šťávu, křen. V létě salát často lisujeme. Od jara do pozdního podzimu jíme saláty denně, hodně uvolňují a zejména když je základem čínské zelí. V létě si tento salát smícháme s těstovinami nebo rýží a máme lehký oběd nebo svačinku.

Příklady kombinací na saláty:

čínské zelí - mrkev
čínské zelí - mrkev - kedluben
čínské zelí - ředkvičky
bílé zelí - mrkev - ředkvičky
bílé zelí - červená řepa
mrkev - kedluben
červené zelí - křen
bílá ředkev - mrkev - kedluben
ledový salát - ředkvičky
atd...

Místo umeoctu můžeme přidat kyselé zelí jako jednu zeleninu.

3) Kvašená zelenina – přirozeně mléčně kvašená
Na 1,5 kg zeleniny dáme 1 lžičku vrškem kvalitní mořské soli.
Zeleninu nakrájíme na drobno nebo nastrouháme, dáme do mísy a promícháme se solí. Chvilku necháme proležet, aby zelenina pustila vodu.

Kombinace zelenin:
bílé zelí - mrkev -cibule (1,3 kg zelí, 200 g mrkve, 1 cibule)
bílé zelí samotné nebo s troškou červené řepy pro obarvení (řepu nastrouháme najemno)
ředkev daikon na plátky nebo na sirky nakrájená nebo nastrouhaná (může se může též pro změnu obarvit červenou řepou). Cibule dejte málo, jinak je salát ostřejší, zato s cibulí dobře kvasí.

Připravíme si 4l sklenici,do které zeleninu postupně natlačujeme, jako když děláme na zimu zelí do kadečky. Postupně se nám vytvoří nahoře voda, nakonec nahoru položíme list ze zelí, celý vršek tak zakryjeme a zatížíme menšími kameny dobře omytými (omýt jádrovým mýdlem a vyvařit). Dáme nejlépe v obýváku do skříně, aby zelenina byla v teple a ve tmě, může stát i v kuchyni v tmavším koutě, přikrytá utěrkou. Sklenici ničím nezavíráme, pokud ji máme plnou, dáme pod ní misku, až to začne kvasit, mohlo by to přetéct.
Pro začátek můžeme zeleninu připravit do menší sklenice. Necháme kvasit 4-5 dní, záleží v jakém teple kvasí. Zeleninu můžeme ochutnat a ještě jí třeba den dva dát. V létě stačí zpravidla 3- 4 dny. Záleží i na druhu zeleniny.

Důležité!
Zeleninu po nakvašení dáme do menších sklenic a musíme jí skladovat v ledničce, jinak by se kazila. Dvakrát denně si nabereme k hlavnímu jídlu 1-2 lžíce a hned jí vracíme zpět do ledničky. A máme jí v ledničce, dokud jí nesníme.

 

4) Vodní kvašená zelenina se solí
1 – 1,5 l vody a lžíce soli vrchem vaříme 10 minut. Je-li pak zelenina moc slaná, před spotřebou jí na cedítku rychle propláchneme studenou vodou. Necháme vychladnout na pokojovou teplotu a zalijeme připravenou zeleninu. Začátečníci mohou dát raději jen 1 l vody, aby se to nekazilo!!!
Takto kvasíme třeba ředkvičky, kedluben, bílou ředkev, květák. Je nutné i tuto zeleninu přikrýt listem ze zelí a zatížit umytým kamenem, aby nikde nevykukovala. Je možné si koupit kvašák a pak zatížit třeba talířkem a kameny. Do sklenice se větší talířek nevejde. Dají se však přímo koupit kvašáky – nádoby na kvašenou zeleninu – www.panidyne.cz
Ředkvičky krájíme na půlky, kedluben na plátky či hranolky, ředkev na plátky či sirčičky nebo hranolky, květák na malé růžičky – pozor na květák, je zrádný.

 

5) Zelenina sotýrovaná, po našem - zelenina na tuku
Rozehřejeme lžíci kvalitního oleje (např. sezamového nebo slunečnicového z prvního lisování), přidáme cibuli a hned špetku soli, 2-3 minutky necháme zesklovatět, přidáme další zeleninu 1-2 druhy, osolíme špetkou soli, podlijeme horkou vodou nebo zeleninovým vývarem a dusíme asi tak 10-12 minut. Záleží na druhu zeleniny.
Tuto úpravu je možné odlehčit a to tak, že dáme místo oleje třošku vody a olej přidáme až po přidání zeleniny. Zeleninu je možné zahustit kukuřičným škrobem nebo mišutkou, dochutit umeoctem a shoyu, tj. kvalitní sójovou omáčkou. Zároveň se zeleninou je možné přidat tofu nebo tempeh nebo vařenou luštěninu. Variací a kombinací je velké množství, záleží na naší fantazii a chuti.
Zařadit do jídelníčku naší divokou zeleninu, zejména na jaře do salátů a polévek - viz www.bioteta.cz
Například pampelišku, bršlici kozí nohu, sedmikrásku, ptačinec žabinec, kopřivu, divokou pažitku.

Tuto zeleninu namočíme na deset minut do slanější vody, pak důkladně promyjeme a použijeme za syrova nebo tepelně upravíme.
Denně by měla být jednou na talíři v salátu, v polévce, případně v hlavním jídle, třeba v rizotu. Výborný je špenát z bršlice a kopřivy nebo z kopřivy a ředkvičkových listů. Naše praprababičky tuto zeleninu běžně používaly a neříkaly jí plevel. Po jaru je tato zelenina plná minerálů, které nám dodá v přirozené formě.


6) Zelenina mořská (mořské řasy)
Řasa Wakame a Dulse do polévek (velikost větší poštovní známky na osobu)
Řasa Kombu zejména do luštěnin a do vývarů (denně v luštěninách či vývarech)
Řasa Nori sypanou na obiloviny nebo v plátcích na sushi (denně ½ plátku řasy nori)
Řasa Hiziki a Arame do polévek a obilovin (zařazovat občas 1-2x týdně)

Mořské řasy mají vysoký obsah minerálů, dobrou a vysokou vstřebatelnost těchto minerálů, detoxikují naše tělo, mají schopnost čistit krev, žíly a zároveň je posilovat. V současné době, kdy je člověk silně demineralizovaný, jsou nenahraditelnou součástí stravy.
Denně by se měla sníst 1 lžíce řas. Je důležité je konzumovat raději pravidelně a menší množství než občas a větší množství.

A co ještě přidat?

Semínka sezamová, dýňová, lněná a slunečnicová

Semínka nejíme rovnou ze sáčku, ale propláchneme je ve studené vodě na sítku a pak je tepelně zpracujeme. To kvůli plísním. Lněná semínka je lépe vařit s obilovinou.

Opraná a okapaná semínka dáme na suchou horkou pánev (vhodná je pánev nebo hrnec s tlustějším dnem) a vysušujeme semínka za občasného míchání. Nesmí být do hněda. Sezamová semínka jdou rozetřít mezi prsty, dýňová začnou praskat, slunečnicová lehounce ztmavnou a pak jsou hotová. Takto upravená semínka dáme do sklenice a týden je můžeme používat, ale skladujeme v ledničce nebo je tepelně zpracujeme tak, že je vaříme s rýží, jáhlami či jinou obilovinou nebo je přidáme do polévky, kaše, zeleniny a moc dobrá jsou v hmoždíři podrcená a přidaná do salátu.

Semínka používáme denně (tak asi 1/2- 1 lžíci celkem na den) a prostřídáme je také s mandlemi a občas s oříšky. Semínka – to je pro nás nejlepší forma oleje. Oleje bychom měli mít asi tak jednu lžíci denně a počítají se do ní i semínka.

Každý den bychom měli mít 2 - 3x denně na talíři:
2 - 3 lžíce salátu, lžíci kvašené zeleniny a 2 kousky napařené zeleniny.

Zelenina nás zezásadí, dodá minerály a hlavně také cennou vlákninu.

A jak je to s ovocem?

Protože má ovoce hodně fruktózy, tak nás také překyseluje. Měli bychom si ho dávat tak 2x - 3x týdně kousek, lépe tepelně upravené, protože zkaramelizovaná fruktóza nám tolik neškodí. Všude by se mělo psát zelenina, zelenina, zelenina a pak trochu toho ovoce. Ale všude stojí – ovoce a zelenina. A teď babo raď.

Hezké začátky, chuť do vaření a hodně chuti něco změnit přeje Bioteta

Toto není univerzální návod, ale pouze jen berlička, o kterou se můžete opřít na své cestě při hledání něčeho nového.


Motto Biotety: Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.