Zima

S nástupem nejchladnějšího a nejvlhčího období roku je třeba změnit šatník, ale i jídelníček. Zima patří k energii vody a voda odpovídá energii ledvin. Tento orgán je celou zimu na vrcholu svých sil, a proto je zranitelný, a to jak chladem, tak naším zacházením s energií, kterou tělu stravou denně dodáváme. V zimě organismus šetří a regeneruje své síly. 

Zima je obdobím, kdy přirozeně používáme nejvíce tuku a kdy si můžeme dovolit relativně nejvíce živočišných produktů. Můžeme více fritovat, ale jen tehdy, pokud nás neomezuje žádné závažné onemocnění. Protože tuku používáme relativně více, je třeba zařadit i ty složky potravy, které umožňují tuk zpracovat, např. ředkve. Zeleninu jíme sice denně, ale je jí méně než v jiných ročních obdobích. Největší procento tvoří zelenina s jangovým potenciálem, tedy kořenová, ale i kulatá, jako dýně a zelí. Syrovou zeleninu jíme zřídka. Nezapomínáme také na zelenou zeleninu. Dáme prostor i natím, např. petrželové, cibulové. Také naklíčenou řeřichu či vojtěšku zařazujeme do zimního jídelníčku, do horké polévky či zeleninové omáčky. Kvašená zelenina je nezbytným a nutným zdrojem vitamínů a enzymů, je součástí každodenního jídelníčku. Přednost má zelenina dlouho kvašená, například kvašené zelí. Z obilí nešetříme pohankou, ovsem a ječmenem, ale i kulatá rýže je na zimu tím pravým. Jáhly vzhledemm ke svému jangovému charakteru rozhodně nezanedbáváme. Luštěniny tvoří v zimě větší část talíře. Zařazujeme častěji fazole, ponejvíce adzuki, které dodávají ledvinám sílu. Tofu je na jídelníčku v nižším procentu než v létě a také je více v pečené formě. 

Prodlužujeme dobu tepelné úpravy, dělají se dlouhé vývary, čímž teplo zabudováváme spolu s minerály do organismu. Také pečení je poměrně častou úpravou. Všeobecně - v zimě při úpravě jídla přidáváme tepla, sílu, tlaku a prodlužujeme délku přípravy. Zdroj: Radost ze zdravých dětí - Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán

FotkyFoto 24028261 S